Portáši a zbojníci

Portáši-zemský bezpečnostní sbor, který měl na starosti ochranu průsmyků, hranic, později země a bezpečnost v příhraničí.Kromě toho portáši potírali pytláctví, chytali odvedence, kteří nepřišli k odvodu, doprovázeli vojenské oddíly, vodili zločince k soudům, do vězení, pronásledovali pašeráky tabáku a soli.

Vznik portášského sboru se datuje od roku 1638, od roku 1717 byl císařem schválen „Portášský sbor“ s pevnou službou v čele s poručíkem (předtím kapitán).Poručíkovi byli podřízeni: šikovatel, mladší šikovatel, 5 desátníků a 54 prostých portášů.Jedním z nejznámějších portášů byl Stavinoha z Velkých Karlovic.

Portáši nosili valašský kroj, k  jejich výzbroji patřily zejména:krátká ručnice „těšínka“, valašský obušek neboli „valaška“ na jehož konci byla sekyrka, provaz na konci opatřený koulí, později krátká šavle.Přes rameno nosili pletenou mošnu na chléb (sajdak), polní láhev obsahovala tekuté občerstvení.Na prach a olovo nosili tzv.“túlec“.Ve službě byla vždy polovina portášů, druhá musela být k dosažení.Na službu se vycházelo i na několik dní, přespávali v panských budovách.V každém údolí měli své místo k odpočinku (např. přes údolí Podťatého ve Velkých Karlovicích se jmenovali Noclehy).Portášské posty se nacházely na mnoha místech východní Moravy-Lidečku, Čeladné, Halenkově, Jasenné, Velkých Karlovicích, Valašské Bystřice atd.Sbor byl definitivně rozpuštěn roku 1830, k obnovení činnosti došlo v roce 2005 ve Valašské Bystřici.

Cílem občanského sdružení portášů v dnešní době je připomenutí slavné portášské historie na Moravě.Členové sdružení  provádějí pochůzky po horách v dobových krojích a výstrojích.Na nich se potkávají s místními obyvateli a turisty, poskytují informace o historii „Portášů“.V dnešní době již nestráží hranice, ale jako strážci přírody ve spolupráci se Správou chráněné krajinné oblasti Beskydy, ochraňují přírodu a krajinu, působí jako informátoři.Portáši požívají ochrany veřejného činitele.Protože nosí zbraň, musí absolvovat potřebný výcvik.

 Portáši vystupovali také proti zbojníkům pro něž byly hory s hlubokými lesy zaslíbenou zemí.Ve Velkých Karlovicích prý byl nejznámější zbojník Paseka, který snad měl chalupu na kraji Jezerného.V pověstech se rovněž hovoří o sedmi bratrech Mateřánkových.

Zbojníkem, který však nepůsobil v oblasti Horního vsacka, ale dodnes je snad s Jánošíkem nejznámější byl Ondráš, syn fojta Fucimana z Janovic.Podle míst, kde se nejčastěji zdržoval se mu také říkalo „Pán Lysé hory“.Jeho otec byl uvržen do vězení na hradě Hukvaldy.Ondráš mu pomohl k útěku.Za to byl grófem dán zbičován.Ondráš utekl, posbíral nespokojené sedláky, stal se jejich vůdcem a dal se na zboj.Přepadali panské statky, bohaté kupce a podnikali výpady proti pánům ve Frýdku a na Hukvaldech.

Jeho život se naplnil 1.dubna 1715 ve sviadnovské Horákově krčmě.Tam zbojníci tancovali a veselili se, když v tom Jura, jeden z jeho druhů, snad pod vidinou odměny 100 zlatých nebo pro úspěchy u šenkýřovy dcery Ondráše obuškem skolil k zemi.Ondrášovo tělo bylo rozčtvrceno a rozvěšeno po stromech, ostatní zbojníci pochytáni a souzeni v Těšíně.Juráš se opět dal na zboj.byl však chycen a umřel ve vězení v Těšíně dva roky po Ondrákově smrti.

	Portášské chodníky
	Více informací >>>